Škola pro Kargyak

Občanské sdružení BlueLand postavilo v severní části Indického Himálaje v nadmořské výšce 4 200 metrů unikátní školu, kterou vyhřívá sluneční záření. Ekologicky šetrná budova, využívající obnovitelné zdroje energie, umožňuje dětem získat vzdělání a zajišťuje celoroční výuku ve vesnici Kargyak.

 V roce 2012 jsme spolu s indickou vládou a místní komunitou v oblasti Zanskaru dokončili výstavbu nové školy. Škola o třech místnostech a s kapacitou pro šedesát dětí zajišťuje vzdělání pro žáky a studenty od šestého do osmého stupně. Zároveň slouží jako zázemí pro místní učitele, kteří v odlehlé vysokohorské vesnici i několik měsíců žijí, neboť pocházejí z velmi vzdálených částí země. Budova školy slouží i jako komunitní centrum a místo pro setkávání vesničanů. Školu využívá vesnice i pro setkání s úředníky z měst, pro místní volby nebo zasedání rady starších.

Nová škola leží ve vesnici Kargyak v údolí Lungnak. Tato oblast spadá správně do okresu Kargil ve státě Džammu a Kašmír na severozápadě Indie. 

Region

V nadmořské výšce 4.200 metrů leží malá vesnička Kargyak. Žije zde kolem 100 obyvatel, z toho pouze pár umí  číst a psát. Vesničané žijí ve velmi náročných podmínkách. Teploty v této oblasti běžně klesají hluboko pod bod mrazu (-30°C), průměrná roční teplota dosahuje - 2°C. Do vesnice zatím nevede žádná silnice a cesta do nejbližšího města trvá čtyři dny pěšky. V létě je nutno překonat pětitisícová sedla, v zimě ujít 250 km po zamrzlé řece.

Místo se totiž nachází uprostřed pohoří Zanskar, kterému se spolu s autonomní oblastí Ladakh přezdívá Malý Tibet. K vidění je zde množství buddhistických klášterů krčícími se pod bělostnými štíty šestiticícových hor a obývanými usměvavými mnichy a mniškami. Narazit lze na velmi početné jaky, kteří obyvatelům zajišťují část obživy. Ale také na stavbu silnice, která během několika let přetne panenské údolí Lungnak.

Vesnice Kargyak leží nedaleko pákistánsko-tibetské hranice, v oblasti, která je nechvalně známá z třetí indo-pákistánské války v roce 1999. V této velmi citlivé oblasti, ve které už přes šedesát let panuje vypjatá politická situace, se střetávají různé kultury a náboženství. Ačkoliv je v Zanskaru nejrozšířenější tibetský buddhismus, je řízen z převážně muslimského města Kargil na západě státu. Tam totiž zatím vede jediná silnice, spojující Zanskar s okolním světem. Lidé zde mluví zanskarštinou, která je podobná tibetštině.Úředním jazykem je však urdština, rozšířená především mezi muslimským obyvatelstvem.

A právě do těchto míst položených vysoko v indickém Himálaji směřuje naše pomoc.

Ve stínu posvátné hory

Nad vesnicí Kargyak drží ochrannou ruku posvátná hora Gonporangjon, kdy Gonpo znamená v terminologii tibetského buddhismu ochránce dharmy neboli řádu. Míístní lidé věří, že se jeho tvář otiskla na stěně této hory a že takto chrání jejich životy a dopřeje jim hojné úrody na jejich ječmenných polích.

Po několikaletém úsilí si Občanské sdružení BlueLand dovolilo vzít do svých rukou část odpovědnosti, a to odpovědnost za budoucnost nejmenších obyvatel. S možnostmi které máme, jim pomáháme, aby získali základní vzdělání, které jim umožní vydělat si na živobytí, ale poskytujeme také pomoc při zdravotních potížích nebo hledáme příležitosti, jak dětem zkrátit dlouhé chvíle v zimním období, například výukou jízdy na lyžích či snowboardech.

Poskytování vzdělání dětem v takto odlehlé oblasti pomáhá řešit stále narůstající problém, který je spojen s odchodem obyvatel do větších měst.Děti odcházejí už v útlém věku do vzdálených internátních škol a po ukončení studia se často nevracejí zpět, čímž dochází k narušování rodinných vazeb, které jsou základem místní buddhistické kultury.

Projekt školy pro vesnici Kargyak – „Kargyak Middle School“

Projekt „Kargyak Middle School“ iniciovala v roce 2008 indická vláda a  volně navazuje na základní školu, tzv. Sluneční školu.

Vzhledem k počtu dětí, kterí školu navštěvují, a potřebám učitelů, bylo třeba rozšířit stávající kapacitu. Členové sdružení BlueLand se po naléhání ze strany vesničanů rozhodli zapojit do nového projektu výstavby školy. V Kargyaku tak začala vznikat nová budova pro starší žáky.

Sluneční škola se odchýlila od původního stavebního záměru a v roce 2008 dokončila pouze tři z původně plánovaných pěti místností. To bylo základním impulsem pro indickou vládu státu Džammu a Kašmír k dostavbě zbývajících  místností včetně místnosti pro učitele.

V únoru 2009 členové sdružení BlueLand vybrali společně s vesnickou radou starších vhodné místo pro novou školu. Stavební plány vytvořilo architektonické studio i ARCH z indického Dillí. Indická vláda, jako zadavatel projektu, vyhradila na stavbu školy 140 tisíc korun (4,4 lakh INRs), což jodpovídá standartní částce určené na klasickou stavbu školy druhého stupně. 

Jako jeden z nejtěžších úkolů se ukázalo přesvědčit indickou vládu, aby ustoupila od zaběhlých stereotypů výstavby betonových škol a souhlasila s využitím místních materiálů - nepálených cihel, kámene, jílu, dřeva a křovin. Jedinš ty totiž dávají stavbě šanci vydržet v daných klimatických podmínkách vysokohorské pouště. Navržená unikátní konstrukce budovy využívá hlavně intenzivní sluneční záření a umožňuje vytápění školy i v zimních měsících.

Princip Trombeho stěny ohřívá školu

Nakonec indické úřady vydaly povolení ke stavbě tzv. pasívní budovy, která se lépe hodí do extrémních klimatických podmínek Himálaje. Namísto betonové konstrukce s plechovou střechou tak vznikla ekologická stavba doplněná o tzv. Trombeho stěnu. Jde o načerno nabarvenou stěnu z nepálených cihel postavenou za skleněnou fasádou. Díky tomuto systému dochází k akumulaci tepla, které je následně využito k temperování budovy v nočních hodinách. Tím je možno dosáhnout dostatečné teploty v interiéru po celý rok, takže škola může sloužit i v mrazivých zimních měsících.

V průběhu stavby členové sdružení BlueLand coby partneři projektu  poskytovali vesničanům odbornou pomoc, zajistili specialisty na truhlařinu a elektriku, platili mzdu místním dělníkům, obstarávali nákupy a dopravu potřebného materiálu - především dřeva a skla na jižní fasádu a střechu školy. Po ukonční stavby jsme se navíc postarali o vybavení všech tří místností školy včetně knihovny, hracího koutku, dvou zbrusu nových počítačů a jednoho šicího stroje.

Celkové náklady na výstavbu, vybavení a chod školy rok činily do roku 2012 cca 700 000 tisíc korun.

Chod školy

V létě 2012 převzala nad školou kontrolu indická vláda a rada starších Kargyak.  Vláda zajišťuje dva státní učitele, kteří jsou přítomni od dubna do listopadu. Obyvatelé vesnice spolu se žáky se pak starají o údržbu a menší opravy školy.

Občanské sdružení BlueLand financuje jednoho komunitního učitele, který zajišťuje výuku po dobu čtyřměsíčních zimních prázdnin a pokud je třeba i v době léta, kdy státní učitelé mají od státu přidělenou jinou práci nebo jsou nemocní či na dovolené. 

Kromě toho BlueLand hradí plat jednoho školníka a nutné opravy a práce na vylepšení školy. Nadaným dětem, které studují mimo rodnou vesnici, sdružení financuje školné a náklady na pobyt v odlehlých městech Indie.

Chcete pomoci dětem v Kargyaku?

Hledáme sponzory, kteří nám s chodem školy finančně pomohou..

Vážení zájemci, kontaktujte nás prosím na e-mail gabriela@blueland.cz