Akumulační skleník

Kargyak je poslední z vesniček  v údolí Lungnag, ležící v nadmořské výšce 4200 m n.m. V roce 2006 postavil Michal Kodym společně s Ženskou asociací v Kargyaku první experimentální akumulační skleník. Vesničané, spolu s Michalem ztrávili na stabě svého skleníku měsíc a půl. Veškerou práci dělali vesničané ve svém volném čase a bez nároku na mzdu. Skleník si stavěli pro sebe podle Michalovo plánů a každodenního dohledu na stavbu. Každý den se na stavě střídaly skupiny po šesti až osmi lidech a po ránu vesničané vždy losovali o tom, kdo bude zastávat jakou činnost. Někdo nosil vodu na maltu, někdo kameny na zeď a jiný třeba kopal nebo nosil cihly.

Ve skleníku je dnes možné pěstovat zeleninu po celý rok, a to i v nejchladnějších zimních dnech, kdy teploty klesají pod -30 °C. V zimě 2007 vesničané poprvé v životě sklízeli špenátové listy, ředkvičky, koriandr a salát uprostřed zimy a mohli si tak dopřát trochu čerstvé zeleniny, kterou před tím měli pouze v letních měsících. Na jaře pak zasadily ženy z Kargyaku ve skleníku rajčata, okurky, červenou řepu, zelí a dokonce i jahody. K tomu, aby skleník dobře prosperoval, musel Michal společně s ženami a školáky absolvovat mnoho hodin diskusí a školení a naučit místní obyvatele pěstovat nové plodiny, které před tím nikdy neviděli. Musíme říci, že se nám to podařilo a  v nejvýše položeném skleníku v údolí Zanskar nyní pěstují zeleninu po celý rok.

Michal a Tennam při výběru místa a polohy skleníku

 Skleník je umístěn ve svahu a orientován na jih, poblíž zavlažovacího kanálu.

Kopání základů

Základy 5x4m jsme museli vykopat v příkrém svahu. Celá zadní stěna je zanořena v zemi, čímž získáváme maximální možnou izolaci.

Stavba základů

Skleník je usazen 40 cm pod povrchem, v prudkém svahu a základy mají tloušťku 1 m, abychom co nejvíce zamezili tepelným ztrátám.

Obvodová zeď

Drsným podmínkám, při teplotách kolem -30 °C, odolává 80 cm tlustá obvodová zedˇ.

Dvojitá stěna a izolace

Z vnější strany je kamenná obvodová stěna. Izolace uprostřed je z místních materiálů, ječmenné slámy a hoblin.Vnitřní zdi jsou z nepálených cihel, které po natření na černo dobře akumulují teplo.

Střecha

Hladké stěny uvnitř skleníku jsou  z malty, připravené smícháním jílu a vody, nezývané místními „KALAK“. Na stavbu střechy jsme použili topolový trám a vrbové pruty. Izolace je z místní trávy, Aconogonum tortuosum.Vrchní vrstva je z jílu.

Plastová folie a ventilace

Plastová folie je upevněná na mnoha místech k obvodové zdi, napnuta přes dřevěný trám. Okno ve střeše sklouží v letních měsících společně s dveřmi jako ventilace.

Dvojité dveře a druhá plachta na zimu

Zamezit velkým tepelným ztrátám se nám podařilo instalací dvojitých dveří a v zimních měsících zakrýváním během noci druhou plastovou vrstvou.

PRINCIP VYTÁPĚNÍ SKLENÍKU

Tento systém vytápění je založen na akumulaci tepla. Ve dne, kdy je dostatek slunečního záření, potažmo energie, se teplo akumuluje v nepálených cihlách. Během noci je uložené teplo využito uvnitř skleníku.

Východní stěna je natřena na bílo. Odráží většinu energie, která je ihned k dispozici a vyhřívá skleník po chladné noci.

Zadní a západní stěny jsou natřeny na černo, z důvodu maximální možné akumulace tepla, které je k dispozici během zimních nocí. V extrémních mrazech teploty venku klesají  i pod -30 °C, přesto si skleník dokáže udržet noční teplotu uvnitř skleníku kolem 0 °C. Jakmile vysvitne slunce, teploty prudce stoupají.

Rok Rajského Jablka

Na jaře roku 2007 Ženská asociace začala s pokusným pěstováním rajčat a okurek ve skleníku.V červnu 2007 jsme absolvovali cyklus přednášek a školení. Naučili jsme místní pěstovat nové plodiny, starat se správně o skleník a vysvětlili nové zemědělské metody. Věříme, že to pomůže zlepšit jejich životní podmínky a zabezpečí dostatek vitamínů po celý rok.

Semináře a školení

Místní obyvatelé se živý převážně zemědělstvím. Pěstují ječmen, který upraží a namelou a následně vzniklá ječmenná mouka “campa“ je základem zdejší stravy. Výnosy jsou velice malé, používají primitivní nářadí a vše je vykonáváno ručně.
Od roku 2006 se snažíme formou školení a seminářů pomoci zlepšit způsoby místního zemědělství. Naučili jsme místní starat se správně o skleník, kompostovat a hnojit. Ukázali a poskytli jsme vesničanům semena nových plodin a začali se vzděláváním dětí. Od roku 2007 pořádáme praktickou letní školu pro děti se zaměřením na zemědělství.

V následujícím roce se chystáme v blízkosti školy postavit pro děti a učitele nový akumulační skleník.

Ing.Michal Kodym ve spolupráci s Ženskou asociací v Kargyaku, podzim 2013.

Ukázka manuálu pro pěstování rajčat, který jsme vytvořili pro Ženskou asociaci v Kargyaku